Počítačem generovaný obraz připomíná strojový pohled letícího dronu a reflektuje zkušenost odloučení od lidí a všeobecného dohledu na aktivitami ve městě.
Film je složen z 3d obrazových sekvencí a doplněn voiceoverem. Mladá žena se zpovídá ze svého vnitřního traumatu a obav ze sledování vycházející ze zkušenosti z pohybu ve městě. Ty vznikají v době nuceného uzavření a společenského distancování.
Film is composed of CGI video sequence and human voiceover. Young woman confesses from her inner trauma and fears from surveillance as an experience of her movement through the city. Those are generated during the time of lockdown and social distancing.